Bordernoviny...
V poslední době jsme se s holkama zase rozjely v tréninku a užíváme si výletování.
Zelda se už úplně uzdravila a to mi dodalo další motivaci do cvičení. Začínáme opět trénovat obedienci, protože jsem nás v polovině října přihlásila na zkoušky do Tábora. Pokusíme se pokořit OB1 na lepší body než minule :) Taky začneme znovu pomalu agilitit, ale to opravdu jen pomalu :) Zelda totiž na překážkách nezná svoje hranice a mohly bychom být brzy zpátky tam, kde jsme byly.....no 29. září máme neoficiální závody, tak uvidíme :) Po 3 měsíční tréninkové pauze se Zeldička snaží mým povelům tak vyhovět, až je to moc :) Ale přivolání se mi mooooc líbí. I když se mi občas málem otočí kolena dozadu, jak se snaží na mě nalepit :D Je to miláček a od té doby, co se úplně uzdravila je z ní opět ta šílená bordeřice, kterou jsme znali dřív a umazlená je snad ještě víc :)
Kebulka je snaživec snaživý a když jsme spolu samy, poslechne na slovo. Procházky i se Zeldou tráví jejím pasením a skoro vůbec neví o okolním světě :) Přijde mi, že jí už trošku chytá puberta, když neslyší svoje jméno při pojídání něčeho řádně smradlavého :))
Byly jsme spolu dvakrát na tréninku agilit a Keby to moc bavilo. Je vidět, že při mém chabém vedení přemýšlí a nevběhne na první překážku, kterou vidí a když se já zamotám a zastavím, zastaví se taky a trpělivě čeká, co bude dál :) Je to velká myslitelka a opravdu se snaží přijít na to, co po ní chci, nejen v agilitách. Video můžete shlédnout zde. Kebulka se také 29. září zúčastní svých první neoficiální agility závodů a vidět budete moci v soutěži O nejrychlejšího tuneláře :)
Kebulka je čím dál větší mazel. Po každé večeři jí chytne lítavá, ale pak se uklidní a jde se minimálně na půl hodiny mazlit :) Ona je prostě úžasná! Snad jí její úžasnou povahu nezkazím a bude taková už napořád :)
S holakma jsme si také zahrály na modelky a byly jsme na velkém focení u kamarádky Monči Králové, která se o naší Zeldičku starala už od štěňátka. Je to totiž dcera jejích chovatelů :) Fotky najdete tady.
V neděli 9. září jsem vyrazili na velký výlet. Vydali jsme se společně s kamarádkami Kristýnou, Míšou, jejich tatínkem a psíma holkama Sparow a Daisy pokořit nejvyšší horu Česka Sněžku. Bála jsem se, jak to Keby zvládne, tak šly obě holky raději pořád na vodítku a pomáhaly mě tahat do kopce :) Na půli cesty jsme si v Horské farmě dali luxusní oběd a vyrazili nahoru.
Po vystoupání schodů až na vrchol, Keby okamžitě odpadla a dala asi dvacet :) My se kochali výhledem asi tak hodinku a pak jsme šli pomalu na sestup.
Domů jsme dorazili až před 11. hodinou večer úplně vyčerpané, ale spokojené. Další velký výlet nás čeká v sobotu 6. října a to rovnou do rodného místa naší Kebulky. Uvidíme se tam s mamčou Fixí, ségrou Mařenkou neboli Ekmí a možná i tátou Jimem! Moc se těšíme a obě holky si zkusí, jak jim to půjde u oveček.
těsně pod vrcholem Sněžky :) na občerstvovací zastávce :)
