A jsme čtyři

Konečně jsme se dočkali a 4. dubna jsme si jeli do Dolních Kounic u Brna pro naši vysněnou Kebuli :) Zeldu jsme dali na hlídání k rodičům a hned odpoledne vyrazili. Přivítala nás skoro celá smečka Zuzky Černé spolu s maými prcky borderek. Strávili jsme tam skoro dvě hodiny jen povídáním a sledováním řádění malých svišťů. Zuzka se pak rozloučila se svojí oblíbenkyní a my vyrazili k domovu. Kebulka byla neuvěřitelně hodná, kňourala jen chvilku a celou cestu prospala.

Když jí spatřila Zelda, byla trošku v šoku a na malou vrčela, ta to ale nebrala moc na vědomí a v novém domově byla hneda jako doma :) V noci kňučela a stýskalo se jí po sourozencích a nepomohlo ani moje utěšování a mazlení. Zelda už to asi taky nemohla poslouchat, vlezla si do postele vedle Keby, ta se kní přitulila a konečně usnula :) Teď už holky spolu spí docela často a Zelda trpělivě snáší Kebulákovo okusování a škrábání.

Když jsme venku, Zelí samozřejmě vyžaduje házení míčku a Keby jí u toho pořád pase, zalehává a snaží se jí zastavit :) Je opravdu úžasné sledovat, jak se takový malý prcek soustředí.

Také máme za sebou už první klikr trénink. Klikání už Kebulka chápe a pochopila také pochvalu. "Šikulka" znamená, že to, co dělá je dobře a hned si běží pro odměnu. Je to neuvěřitelný mazel a miluje všechny lidi a zvířata. S kočkama neměla problém vůbec, byla na ně zvyklá a ty naše jsou zase zvyklé na psy. Venčení zvládá úžasně venku, za to vděčíme skvělému odchovu a díky tomu máme doma minimum loužiček.

Jsem zvědavá, co se z té malé chlupaté kuličky vyklube, jaká bude a jestli budou se Zeldou nerozlučné kamarádky. Zatím se zdá, že bude prostě úžasná a já děkuji Zuzce Černé, že ji vybrala zrovna nám, budeme se snažit její očekávání nezklamat :)