Pauzička :)

Dlouho jsem nepřidávala žádné novinky. To proto, že kromě procházek a občasného cvičení a blbnutí jsme nedělaly skoro nic :) Samozřejmě jsem holky nezanedbávala, ale daly jsme si pauzu od závodění. U Zeldy jsem začala pracovat na radosti ze cvičení a u Keby jsme prostě jen pilovaly, abychom se mohly na jaře vrhnout na složení zkoušky OB-Z. Zatím jí cvičení moc baví, tak snad jí to vydrží.

Jako předskokan jsme si to vyzkoušely na neoficiálních závodech v Kladně a byla moc šikovná! Řešila jen trošku stewarda a ve čtverci ze samé radosti místo lehnutí udělala poklonu :)

V prosinci jsme se všechny holky zúčastnily našich vánočních obedience závodů ve Vlašimi. Zelíčko v kategorii OB1. Nejvíce mě potěšila její radostní chůze u nohy, která jí jinak vůbec nebaví. Bylo to tím, že jsem mohla mezi cviky odměňovat a ona o tom přetahovadle v kapse věděla, ale účel se splnil a ona neřešila, že je na place a vypadalo stejně vesele jako při tréninku. Pak nastoupila ještě v kategorii Atýskova Výzva, kde bylo 8 cviků, které byli ztíženy (pískání míčkem u chůze nebo odložení, rozlišovačka mezi aportem a překážkou, přivolání ze skupinky,....). Zelíčko měla skoro samé nuly, ale evidentně pobavila publikum :)

Kebulka nastoupila v OB-Z. Tentokrát jsem byla dost nervozní, přece jen to nebylo předskokanství a Kebulka to vycítila a byla nervozní taky. Několikrát jsem musela opakovat povely a celkově byl náš výkon podprůměrný, ale alespoň neusneme na vavřínech a budeme dál pilovat. Nejvíce nejúžasnější byla ale u odložení. Ve skupině jsme ho celou minutu ještě netrénovaly a ona to krásně uležela a ani se nehla. Prostě úžasňačka <3

Nakonec se obě holky zúčastnili závodu dvojic, kde se podělily o 8 cviků z kategorie OB-Z a OB1. To už se Kebulka probrala a nervozní nebyla a holky byly šikovné obě dvě.

Výsledky si nepamatuji, na bedně jsme nebyly, ale to vůbec nevadí. Mám zase nad čím v tréninku přemýšlet a nudit se rozhodně nebudeme :)